Kostival lékařský

(Brutnákovité)

Symphytum officinale L.

(Boraginaceae)

Comfrey

Základní informace

Domovem kostivalu je Evropa. Roste od nížin až po podhorské vegetační stupně. Účinné složky jsou prověřovány již více jak 2500 let.
 
Kostival používali už staří Řekové na ošetřování ran. Název získal kostival pravděpodobně díky pastě, která se z něj připravovala a nahrazovala tak dnešní sádru při fixaci zlomenin. V 1. století našeho letopočtu doporučoval Dioskorides kostival vnitřně při dýchacích a zažívacích potížích. V 17. století doporučoval Culpeper kostival na jakékoliv poranění, ať už vnitřní nebo vnější. Dřívější vnitřní užití bylo ovšem omezeno z důvodů rizika poškození jater. Dnes se kostival využívá pouze zevně na hojení různorodých poranění.

Charakteristika

 Vytrvalá bylina dosahující výšky 100-200 cm s odstále štětinatou, čtyřhrannou lodyhou a ztlustlým černohnědým kořenem. Listy jsou vejčitě kopinaté, špičaté, na spodní straně vyniklou žilnatinou. Růžové baňkovité květy kvetou koncem jara. Z rostliny se využívá převážně kořen a občas list.

Využití byliny

Účinnými látkami jsou alantoin (0,6-0,8 %), metylprolin, pyrolizidinové alkaloidy, třísloviny, steroly, asparagin (1-3 %) etc. Vnitřně je kostival účinný při žaludečních vředech, žaludečních a střevních katarech a při kašli. Užití ve formě bylinného čaje se ovšem dnes již nedoporučuje pro riziko poškození jater. V některých zemích je vnitřní užití dokonce zakázáno.
 
Zevně je vhodný formou obkladů na rozpraskanou pokožku, bolavé klouby (záněty svalů, artritidy), spáleniny, rány, výrony a ke zmenšení otoků u zlomenin. Dále například při trombózách. Tinktura se používá jako antiseptikum ústní dutiny a při paradentóze.