Lékořice lysá

(Bobovité)

Glycyrrhiza glabra L.

(Fabaceae)

Cultivated licorice

Základní informace

Lékořice je hojně využívaná bylina, používá se mimo léčebné účely k ochucení piva, cukrovinek a tabáku. Kořenová dužina se přidává do houbových směsí. Lékořice je původem ze z jižní Evropy, z pevniny při středozemním moři a ze střední Asie. Pěstuje se hojně ve Španělsku, Itálii a Francii.
 
Jedna z prvních zmínek o lékořici se objevila kolem roku 3000 př.n.l. v Atlase klasických léčivých rostlin, který podle pověsti napsal císař Šen-nung. Ten všechny byliny zkoušel sám na sobě a zemřel po požití větší dávky jedovaté rostliny, než bylo ještě bezpečné. Od doby tohoto císaře zůstala lékořice jednou z nejoblíbenějších bylin Číny.

Charakteristika

Lékořice je teplomilná trvalka, domovem z Malé Asie dorůstající výšky 60-150 cm. Listy jsou dlouhé, lichozpeřené a tmavě zelené. Hlavní kořen má několik dlouhých větví, které jsou vrásčité a hnědé se žlutou dření. Žluté nebo fialové květy se objevují během léta. Plody jsou kožovité červenohnědé lusky. Z rostliny se využívá pouze kořen.

Využití byliny

Hlavní účinnou látkou je glykosid glycyrrhizin (až 10 %), látka mnohonásobně sladší než cukr (až 50-krát). Dále glykosid liquiritin, oxykumariny, silici, látky typu estrogenních steroidních hormonů, třísloviny a flavonoidy.
 
Nálev se používá při kašli, plicních obtížích a chrapotu. Siný odvar má projímavý účinek pro děti a může snížit horečku. Také bylo popsáno využití při ledvinových kamenech, při dně, revmatizmu a léčbě žaludečních vředů.
 
Lékořice je jedna z rostlin, která se využívá pouze pro vnitřní užití.