Šalvěj lékařská

(Hluchavkovité)

Salvia officinalis

(Lamiaceae)

Kitchen sage

Základní informace

„Touhou šalvěje je učinit člověka nesmrtelným“ říkalo se v jedné staré středověké legendě. Šalvěj je bylina využívaná jak v lidové léčbě, tak v kuchyni, paradoxně v kuchyni asi více. Mimo to jsou mnohé druhy šalvěje vysazovány jako okrasné rostliny, tady naopak je šalvěj docela nedoceněna. Bylina roste hojně ve Středomoří, také v Dalmácii, odkud pochází. Často bývá označovaná jako dalmatská. Rozšířena je v mnoha Evropských zemích.
 
Název Salvia pochází z latinského „salvere – nacházet se v dobrém zdraví, léčit se, šetřit se“. Pro Římany to byla posvátná, obřadně sbíraná bylina. Sběrač musel nejprve provést rituál ve speciálním oblečení pro tyto účely. Bylina se nesměla dostat do styku se železnými nástroji. To bylo ovšem pochopitelné, neboť sloučeniny železa zeslabují její účinky.

Charakteristika

Šalvěje dorůstají výšky mezi 35 až 70 centimetry. Otužilý stálezelený keřík má vzpřímenou lodyhu, krátce vystoupavou, s úžlabními větévkami. Vstřícné šedozelené listy jsou jemně vroubkované, s vystouplou žilnatinou na spodní straně. Květy jsou trubkovité červenofialově zbarvené. Z rostliny se využívá kořen, květ a list.

Využití byliny

Obsahovými látkami jsou silice v rozmezí 0,5-2,5 % s obsahem tujonu a dalších terpenů. Dále pak třísloviny (3-7 %), flavonoidy, hořčiny a některé vitaminy.
 
Čaj napomáhá trávení, má antiseptické účinky, pomáhá tišit průjem. Šalvěj také snižuje potivost, zklidňuje kašel a rýmu, díky obsahu estrogenu je možné ji použít při nepravidelné menstruaci a potížích v přechodu. Poslední studie doporučují využití šalvěje k potlačení extrémního pocení díky obsahu tříslovin.

Důležité upozornění

Šalvěj by se neměla užívat ve větších dávkách ani dlouhodobě.